Listopad 2008

Nassau-článek

16. listopadu 2008 v 20:49 | peter |  SMS Nassau

SMS Nassau

Národnost: Německo
Kategorie: Bitevní loď
Třída: Nassau
Revoluce ,,dreadnoughtu" spočívala ve skutečnosti jen v tom, že všechna velká loďstva si uvědomila, že výzbroj bitevních lodí je míchanicí zastaralých představ. Slouží ke cti tak mladému loďstvu, jakým bylo to německé, že v období rychlých změn reagovalo rychleji než ostatní.
Zda byli Němci nějak ovlivněni tehdy připravovanými britskými loděmi třídy Lord Nelson, nebo ne, zůstává v oblasti dohadů, jejich konstrukční kancelář však dospěla k velmi podobným ,,polovičatým" závěrům. Původní návrhy počítaly s dvoudělovými 280mm věžemi vpředu a vzadu a čtyřmi bočními věžemi, osazenými buď dvěma 240mm nebo jedním 280mm dělem každá. Pak se rozhodli troufnout si na víc a připravili projekt lodi s bočními věžemi po dvou 280mm dělech. Toto uspořádání pak převzaly čtyři lodě třídy Nassau, jejichž takzvaně ,,šestiúhelníkové" rozmístění umožňovalo palbu šesti těžkých děl v ose lodi dopředu nebo dozadu, zatímco boční salva čítala plných osm hlavní. S 305mm děly by toto uspořádání nebylo možné při zachování rozumných rozměrů, a dokonce i pro 280mm děla bylo nutné podstatně zvětšit šířku lodi, což mělo za následek poměrně zavalitý poměr délky k šířce 5,45:1. Dokonce i hodně kritizované rozmístění děl Dreadnoughtu teoreticky umožňovalo střelbu šesti děl hlavní ráže dopředu, šesti dozadu a boční salvu osmi děl při celkovém počtu deseti hlavní, takže použité řešení u třídy Nassau opravdu nelze hodnotit jako mimořádně
úspěšné.
Boční věže s děly velké ráže přinášely konstruktérům další potíže. Šachty věží byly velmi blízko k lodním bokům, takže byly zranitelnější a komplikovaly rozmístění podélných protitorpédových přepážek. Věže, jejich šachty a muniční skladiště také zasahovaly do prostoru kotelny a omezovaly využitelný prstor. Vynucené rozdělení kotelen a strojoven do tří oddělených prostorů však přineslo výhodu ve zvýšené pravděpodobnosti přežití.
Další nevýhodou tohoto uspořádání bylo to, že šest velkých věží a těžká výzbroj střední 150mm ráže zabralo přes 14 % celkového výtlaku. Věže proto kvůli stabilitě musely být osazeny co nejníže, což si vynutilo umístění dvanácti děl střední ráže v kasematech na úrovni hlavní paluby, kde byla možnost jejich použití pochybná při jakémkoliv stavu moře. Němci tvrdili, že jejich 280mm děla mají jen nepatrně menší účinnost než britská 305mm a vyšší rychlost
střelby.
Soudobé údaje naznačují, že úsťová energie 305mm střely by měla být asi o 22 % vyšší, zatímco účinek 850lb (386kg) granátů v cíli byměl být podstatně vyšší proti 595lb (270kg) granátu z 280mm děla L/45, jakými byly vybaveny lodě třídy Nassau.
Německo dosud nevyrábělo parní turbíny a lodě obdržely trojčinné parní stroje. Pod kotli se nejprve topilo uhlím, později však zčásti i naftou. Pancéřový pás kryl celou délku lodi, ale jeho 30cm tloušťka pokrývala jen velmi omezenou plochu, směrem nahoru se ztenčoval asi na 20 cm a na obou koncích na osm až deset cm.
U Skagerraku se všechny čtyři lodě této třídy zapletly do zoufalé noční šarvátky s britskými lehkými silami. V průběhu bitky se Nassau srazila s torpédoborcem Spitfire (který přežil) a Posen s křižníkem Elbing (který se potopil). Britský pancéřový křižník Black Prince, ještě než skončil v plamenech, zasáhl Posen několika 152mm granáty. Všechny čtyři lodě této třídy byly v souladu s podmínkami příměří vyřazeny.

Nassau-foto a techn. údaje

16. listopadu 2008 v 20:48 | peter |  SMS Nassau
Soubor:Rheinland.jpg



TTD třídy Nassau:



Výtlak, standartní ................18 720 t

Výtlak, plný...........................20 360 t

Celková délka ......................146,1 m

šířka .....................................26,8 m

Konstrukční ponor ................8,6 m

Osádka ................................1010



Lodě ve třídě: Nassau, Posen, Rheinland, Westfalen
Dokončeny 1909-19010


Výzbroj:

Dvanáct 280mm děla

Dvanáct 152mm děl

Šestnáct 88mm děl

6x450 mm torpédometů


Pohon:

Trojčinné parní stroje

22 000 k (16 400 kw)

Tři hřídele 19,5 uzlu





Pancéřování:

Pás na bocích .............................až 30 cm

Přepážky.....................................až 20 cm

Paluby ........................................až 5,5 cm

Barbety ......................................až 33 cm

Dělové věže ...............................až 33 cm

Deutschland-článek a techn. údaje

13. listopadu 2008 v 20:47 | peter |  SMS Deutschlnd

SMS Deutschland

Národnost: Německo
Kategorie: Bitevní loď
Třída: Deutschland



Pět lodí třídy Deutschland mělo stejné jako předcházející třída Braunschweig, ale poněkud silnější pancéřování mělo za následek větší výtlak a ponor. Zdá se, že výsledkem byla větší choulostivost, protože komíny byly kryty jen napůl a čtyři střední děla na horní palubě byla v kasematách místo ve věžích. Výzbroj střední ráže byla silná, ale deset děl bylo umístěno v kasematech na úrovni hlavní paluby, příliš nízko pro použití za jakéhokoliv stavu moře. Děla menší ráže v počtu dvaceti 88mm hlavní doplňovala nezanedbatelnou palebnou sílu lodí této třídy, ke které pod hladinou přistupovalo ne méně než šest torpédometů. Ty vyžadovaly na tak malé lodi značný prostor. Oddíl dvou bočních torpédometů zasahoval do střední kotelny, další dva byly umístěny bezprostředně za předním muničním skladištěm. Pátý v přídi směřoval dopředu, šestý byl vpravo vzadu a ústil napravo od prostředního kormidla.
Stavba byla zahájena v letech 1903-05, pohon zajišťovaly trojčinné parní stroje a tři lodní šrouby. Prostřední šroub měl o málo menší průměr než oba krajní, pravděpodobně s cílem zvětšit mezeru mezi ním a trupem, a tak snížit vibrace. Pancéřová ochrana lodí třídy Deutschland byla na svou dobu přiměřená. Po celé délce strojovny, pod úrovní hlavního pásu a šikmého pancíře, byly dvě podélné protitorpédové přepážky. To, že Pommern vyletěla do povětří po jediném zásahu torpédem u Skagerraku, tedy svědčí spíše pro to, že nebyla zasažena do středu, jak se uvádí, ale v místě hlavního muničního skladiště.
Čtyři zbylé lodě zůstaly v německém poválečném loďstvu a jako nejmodernější a nejsilnější z povolených jednotek byly rozsáhle modernizovány. Zevně došlo k prodloužení můstku dozadu, přední komín byl vyveden do druhého a přední stěžeň se změnil ve vysokou válcovou věž nesoucí hlavní dálkoměr.
Schleswig-Holstein vstoupila do historie tím, že vypálila první výstřely druhé světové války, jejichž cílem byla polská vojenská zařízení na Westerplatte v Gdaňsku.


TTD třídy Deutschland:


Výtlak, standartní ................13 190 t

Výtlak, plný...........................14 220 t

Celková délka ......................127,6 m

šířka .....................................22,2 m

Konstrukční ponor ................8,23 m

Osádka ................................745



Lodě ve třídě: Deutschland, Hannover, Pommern, Schlesien, Schleswig-Holstein
Dokončeny 1906-1908


Výzbroj:

Čtyři 280mm děla

Čtrnáct 170mm děl

Dvacet 88mm děl

6x450 mm torpédomety


Pohon:

Trojčinné parní stroje

20 000 k

Tři hřídele 18 uzlů





Pancéřování:

Pás na bocích .............................až 24 cm

Přepážky.....................................až 17

Paluby ........................................4 cm

Barbety ......................................25 cm

Dělové věže ...............................až 33 cm


REKLAMY

10. listopadu 2008 v 21:22 | peter
Takže sem do komentářů pod tímhle článkem pište své reklamy, protože napíšete to někde jinde tak bez váhání MAŽU.

Tirpitz a počátky německé expanze na moři

9. listopadu 2008 v 20:43 | peter |  Tirpitz a počátky německé expanze na moři
Historie německého císařského námořnictva začíná až se vznikem německého státu v roce 1871. Bylo vybudováno na základech zastaralého a neučinného královského pruského námořnictva a vyvíjelo se velmi skromně ve stínu armády, která byla zdaleka největší silou německého státu. A pak v roce 1888 nastoupil třetí německý císař Vilém ll. Vilém se nadšeně zajímal o námořní záležitosti a zejména pod vlivem teorií Alfreda Thayera Mahana věřil, že mohutné bitevní loďstvo se stane pro Německo klčem k ,,místu na slunci", získání zámořských držav a z toho vyplývajícího postavení a obchodu.
Britské impérium v čele s jeho babičkou, královnou Viktorií, bylo živoucím příkladem takových představ. V srpnu 1889 byl Vilém jmenován čestným velkoadmirálem Královského námořnictva, vtéto funkci vedl němecou eskadru na velké námořní přehlídce ve Spitheadu a byl zde přivtán s obřadností, kterou měl tak rád. To v něm jen rozdmýchalo závist. Výsledkem byly závody ve zbrojení na moři, které se staly jednou z hlavních příčin první světové války.

























Admirál von Tirpitz architekt německého
Širomořského loďstva a agresivní námořní
politiky, která přispěla k vypuknutí první světové války.

TITANIC soundtracky ke stažení

7. listopadu 2008 v 15:17 | peter |  TITANIC soundtracky ke stažení

Klikněte pravým tlačítkem na mp3 a dejte Uložit cíl jako....

mp3 1. Never An Absolution
2. Distant Memories [mp3]
3. Southampton [mp3]
4. Rose [mp3]
5. Leaving Port [mp3]
6. Take Her To Sea, Mr. Murdoch [mp3]
7. Hard To Starboard [mp3]
8. Unable To Stay, Unwilling To Leave [mp3]
9. The Sinking [mp3]
10. Death Of Titanic [mp3]
11. A Promise Kept [mp3]
12. A Life So Changed [mp3]
13. An Ocean Of Memories [mp3]
14. My Heart Will Go On (Love Theme From `Titanic`) [mp3]
15. Hymn To The Sea [mp3]

Lyon-článek

7. listopadu 2008 v 15:13 | peter |  Lyon

Lyon

Národnost: Francie
Kategorie: bitevní loď
třída: Lyon




Konstrukční práce na bitevních lodích třídy Lyon, vycházející ze zvětšení třídy Normandie, začaly v polovině roku 1913. Návrhy zahrnovaly 27 500tunovou loď s výzbrojí 14x340mm nebo 381 mm děl, 28 500-29 000tunovou loď s výzbrojí 16x340 nebo 10x381 mm děl a dokonce loď s dvaceti 305mm děly. Podle dostupných údajů měla být stavba zahájena v roce 1915, ale vypuknutí první světové války pozdrželo tyto projekty ve stádiu konstrukčních prací. Stejně jako u třídy Normandie měla být hlavní výzbroj soustředěna do čtyř dělových věží, jedné vpředu, jedné ve středu lodi a dvou stupňovitě umístěných na zádi, všechny ve střední čáře. Děla střední ráže 138 mm měla být v kasematech vpředu i vzadu. Ke konečému rozhodnutí o pancéřování se už
nedospělo.
Plány na poválečné francouzské loďstvo přestaly být aktuální v důsledku finančních důsledků války. Francie obdržela dvě z dřívějších nepřátelských bitevních lodí, německý dreadnought Thuringen a rakousko-uherský Prinz Eugen, oba však používalo francouzské námořnictvo jen jako cíle a rychle je dalo do šrotu. Až do třicátých let pak stavba nových bitevních lodí nebyla možná.




TTD třídy Lyon:


Výtlak, standartní ................27 500 t

Výtlak, plný...........................29 600t

Celková délka .....................194,5 m

šířka ...................................29 m

Konstrukční ponor ..............9,2 m

Osádka ..............................údaj není znám



Lodě ve třídě: Duquesne, Lille, Lyon, Tourville


Výzbroj:

16x340 mm

24x138 mm

6x450 mm torpédomety


Pohon:

2 turbíny

2 trojčinné parní stroje

40 000 k

4 hřídele

23 uzlů





Pancéřování:

údaje nejsou známy



Normandie-článek a techn. údaje

1. listopadu 2008 v 20:11 | peter |  Normandie

Normandie


Národnost: Francie
Kategorie: bitevní loď
Třída: Normandie



Zatímco Královské námořnictvo znovu zvýšilo ráži svých děl z 343 mm na 381 mm, Francouzi se rozhodli zůstat u svých 340mm děl, ale zvýšit u další třídy bitevních lodí jejich počet o dvě. Padlo rozhodnutí o jejich umístění ve třech čtyřdělových věžích: mělo jít o první takové věže na světě. To ušetřilo dost pro obě děla, navíc při stejném výtlaku jako třída Bretagne. Každá věž ve skutečnosti obsahovala dvě dvoudělové sestavy. Pro plavbu ekonomickou rychlostí a také jako pojistka proti slabým výkonům turbín francouzské výroby byly vnější hřídele poháněny parními stroji. Turbíny poháněly vnitřní hřídele a byly určeny pouze pro maximální rychlost.
Vypuknutí války výrazně zpomalilo práce odčerpáním pracovní síly. Francouzská mobilizace byla natolik důsledná, že francouzská armáda postavila do pole stejný počet mužů jako Německo při polovičním počtu obyvatelstva - a v pohnutých dnech srpna 1914 se tisíce mužů hlásily dobrovolně ještě před svým povolávacím termínem. Flandre, Gascogne a Normandie byly spuštěny na vodu na podzim 1914, zatímco Languedoc následoval v květnu 1915. Práce však byly brzy nato přerušeny. I přesto, že došlo k plné obnově pracovních sil, Francie neměla potřebu dalších bitevních lodí, když její armády bojovaly s Německem na život a na smrt.

Francouzské námořnictvo zvažovalo po první světové válce jejich dokončení. Studie z roku 1919 došla na základě zkušeností z války k závěru, že lodě třídy Normandie by měli mít rychlost 21,5 uzlu (a tudíž nové turbíny), prodloužený trup doplněný protitorpédovými výdutěmi a zvýšený náměr hlavních děl pro dostřel 25000 metrů. Uvažovalo se zřejmě i o jejich dokončení jako bitevních křižníků, se šesti 430mm děly a rychlostí 32 uzlů; všechny tyto ambiciozní plány však byly opuštěny pod tlakem ekonomické reality. Ve dvacátých letech byly všechny sešrotovány, s vyjímkou Béran, která byla spuštěna na vodu teprve v roce 1920 a přestavěna na letadlovou loď.
Byla dokončena v roce 1927 a mohla nést 40 letadel. Její rychlost 21,5 uzlu však byla zjevně nedostatečná. V roce 1940 unikla do Fort de France na Martinique, kde byla vyřazena. Po opětovném zařazení do loďstva svobodných Francouzů byla v roce 1944 modernizována a přezbrojena v New Orleansu. V padesátých letech převážela vojska a zásoby francouzské armádě bojující v Indočíně, pak přežívala jako ubytovací loď a v roce 1967 byla prodána do šrotu do Itálie.


TTD třídy Normandie:


Výtlak, standartní ................24 833 t

Celková délka .....................176,4 m

šířka ...................................27 m

Konstrukční ponor ..............8,7 m

Osádka ..............................1124



Lodě ve třídě: Flandre, Gascogne, Languedoc, Normandie, Béarn


Výzbroj:

12x340 mm

24x138 mm

4x47 mm

6x450 mm torpédomety


Pohon:

2 Parasonovy turbíny

2 trojčinné parní stroje

40 000 k

4 hřídele

21 uzlů





Pancéřování:

Pás na bocích ..........................až 30 cm

Paluby ......................................7 cm

Barbety ....................................28,5 cm

Dělové věže .............................až 34 cm