Prosinec 2008

Bayern-článek

31. prosince 2008 v 22:12 | peter |  SMS Bayern

SMS Bayern



Národnost: Německo
Kategorie: Bitevní loď
Třída: Bayern


Vznešený profil lodí třídy Bayern nese povrchní podobnost s britskou třídou Queen Elizabeth. Hlavní rozdíl tvoří mohutný hlavní stěžeň britských lodí a nestejný rozměr komínů u německých. Mezera mezi zadním komínem a hlavním stěžněm byla charakteristická pro rozlišení lodí těchto tříd. Protože britské lodě byly konstruovány jako ,,rychlé bitevní lodě'', měly delší trup pro výkonnější stroje, totiž 75 000 k k dosažení 25 uzlů proti 48 000 k a 22 uzlům. Německé lodě byly kratší, širší a vzadu měly mnohem plnější půdorys. Velkorysejší rzdělení trupu Bayernu do oddílů bylo ovšem umožněno jeho větší stabilitou a vztlakem, což na druhé straně dovolilo věnovat více váhy pancéřové ochraně.
Stavba čtyř lodí třídy Bayern byla zahájena v letech 1913 až 1915, první z nich těsně před spuštěním Queen Elizabeth a vodu, takže podobnost nebyla náhodná. Hlavní novinkou obou těchto tříd bylo zavedení 381 mm děl. Je sporné, zda Britové přešli na ráži 381 mm proto, že Američané a Japonci v té době už používali 356 mm, a kvůli zvěstem, že Němci chystají totéž. Ti však původně uvažovali o zachování osvědčených 305mm děl, ale zvýšení váhy boční salvy instalací dvanácti hlavních. Šest dvoudělových věží by však bylo ve vývoji krokem zpět, zatímco trojdělové věže, oblíbené v Rakousku-Uhersku, Itálii a Rusku (Francouzi již dospěli ke čtyřdělovým), je nijak nepřitahovaly, hlavně proto, že otvory pro jejich barbety o velkém průměru zeslabovaly trup a praktické problémy při zásobováním střelivem ve skutečnosti snižovaly rychlost střelby. Použití dvojího paliva (uhlí/nafta) zůstalo zachováno, protože na rozdíl od Britů neměli Němci dodávky nafty jisté. Praxe také ukázala hodnotu dobře napěchovaného uhlí v komorách jako ochrany před granáty.
Výzbroj střední ráže vzrostla na šestnáct 150mm děl, všechna v kasematech a v dostatečné výšce nad čárou ponoru. Kasematy hladce zapadly do obrysu nástavby, děla však měla omezený náměr i odměr a značné rozestupy mezi nimi ztěžovaly řízení palby. Protože je oddělovaly jenom přepážky, bylo každé dělo do jisté míry ohroženo výbuchem v sousedství, a problémy se zásobováním střelivem (150mm granát váží kolem 45,5 kg) můžeme jen odhadovat.
Před čluny byla umístěna čtyři 88mm děla s velkým náměrem pro použití proti letadlům. První větší takto vybavenou jednotkou byl bitevní křižník Derfflinger, později se stalo běžnou
praxí.
Bayern byla v době bitvy u Skagerraku hotova, nevyplula však se Scheerem kvůli ,,dokončovacím pracím". Další akci, již se mohla zúčastnit, propásla jen těsně v srpnu 1916, při dalším nájezdu Širomořského loďstva na Sunderland.
Třetí a čtvrtá loď této třídy byly spuštěny na vodu, nebyly však již dokončeny. Baden přežila hromadné samopotopení ve Scapa Flow a byla zničena v roce 1921 jako dělostřelecký cvičný cíl.


Bayern-foto a techn. údaje

31. prosince 2008 v 15:56 | peter |  SMS Bayern


TTD třídy Bayern:


Výtlak, standartní ................28 330 t

Výtlak, plný...........................31 950 t

Celková délka ......................180,0 m

šířka .....................................30,0 m

Konstrukční ponor ................9,4 m

Osádka ................................1170



Lodě ve třídě: Baden, Bayern (dokončeny 1916),
Sachsen, Wurttemberg (sešrotovány nedokončené)




Výzbroj:

8x381mm děla

16x150mm děla

4x88mm děla

5x600mm torpédomety





Pohon:

Parní turbíny 48 000 k (35 800 KW)

3 hřídele

22 uzlů





Pancéřování:

Pás na bocích .............................až 35 cm

Přepážky.....................................až 20 cm

Paluba ........................................až 12 cm

Dělové věže ...............................až 35 cm

Barbety.......................................až 35 cm

Hon na Goeben

30. prosince 2008 v 20:22 | peter |  Hon na Goeben

Hon na Goeben


Německé námořní síly ve Středozemním moři tvořily v srpnu 1914 dvě nové lodě, bitevní křižník Goeben a lehký křižník Breslau. Druhého dne toho měsíce doplňovaly uhlí v Messině, když Itálie vyhlásila neutralitu. Německý admirál Souchon předvídal nepřátelské akce proti Francii, a tak okamžitě vyplul na moře s cílem přerušit přepravu vojsk ze severní Afriky. Stačil však jen bombardovat dva přístavy, když obdžel rozkaz k přesunu do Istambulu, jelikož Německo uzavřelo spojenectví s Tureckem. Cestou se setkal se dvěma britskými bitevními křižníky, jež přesto, že ještě nebyly ve válce, obrátily a začaly jej sledovat. Německé lodě se rozdělily, unikly Britům a 5. srpna se opět setkaly v Messině, kde jako válčící jednotky směly zůstat
nanejvýše 24 hodin.
Po vyhlášení války 4. srpna velitel středomořské oblasti admirál Milne rozvinul své bitevní křižníky na čáře západně od Sicílie, kde kryly přesuny francouzských vojsk ze severní Afriky proti německým nájezdům. Kontradmirál Troubridge se čtyřmi pancéřovými a čtyřmi lehkými křižníky měl za úkol zabránit případnému Souchonovu pokusu připojit se k Rakušanům na Jadranu. Teprve 5. srpna v 17,00 hodin se Milne dověděl, že Goeben se vrátil do Messiny, a vyčlenil síly k uzavření severního východu z úžiny. Souchon v tísni žádal o podporu rakouského loďstva, ta však byla z politických důvodů odmítnuta.
Němci opustili přístav v souladu s požadavkem dne 6. srpna v 16.00 hodin a lehký křižník Gloucester, jediná loď u jižního východu z úžiny, hlásil, že míří na východ. Gloucester je i nadále sledoval, ale Dublin, vyslaný mu na pomoc, jej nenašel a připojil se k Troubridgeovým silám.
V 16.00 hodin dne 7. srpna minul Souchon mys Matapan a Gloucester, několikrát ostřelovaný a s tenčícími se zásobami uhlí, dostal rozkaz k návratu.
O šestnáct hodin dříve, o půlnoci ze 6. na 7. srpna, Troubridge usoudil, že Goeben nemíří na Jadran, a zahájil stíhání, jelikož zprávy z Gloucesteru udávaly rychlost Němců pouhých 17 uzlů. Troubridge mohl dosáhnout 21, což by znamenalo akci za denního světla. 280mm děla Goebenu měla větší dostřel proti jeho 234mm a 190mm a 4-5 uzlů rychlosti navíc by mu umožnilo určovat vzdálenost. Troubridge dospěl k závěru, že Němci jsou v převaze, a ve 4.00 hodin se rozhodl odpoutat a nevyhledávat střetnutí. Milne se o tom dověděl v 5.15 a se skrytou výčitkou zapochyboval o správnosti takového rozhodnutí, načež Troubridge reagoval v 8.30 nesouvislým ospravedlněním.
Dne 8. srpna v 0.35 hodin Milne se zpožděním vyrazil se svými bitevními křižníky z Malty, aby pátral po Souchonovi, neustále jej však rušily a okrádaly o čas telegramy z Londýna s nejednoznačnými stanovisky k zahájení nepřátelských akcí proti Rakousku. V té době bylo ještě dostihnout Goeben, protože společně s Breslau uvázly v Egejském moři s docházejícími zásobami uhlí a vyčkávaly na turecké povolení ke vstupu do Dardanel, které obdržely teprve v 17.00 hodin dne 10. srpna.
Následující válečný soud zprostil Troubridge viny, nikdy se však už nevrátil na moře. Milne byl obviněn z nesprávného rozvinutí bitevních křižníků a zbytek války pobíral poloviční žold. Skutečným viníkem však byla Admiralita, která nejprve odsouhlasila Milneovu podporu Francouzům a později zmatkovala kolem nepodstatné otázky Rakouska.

Moltke-článek

27. prosince 2008 v 18:45 | peter |  SMS Moltke

SMS Moltke


Národnost: Německo
Kategorie: Bitevní křižník
Třída: Moltke




Němci přistoupili na koncepci bitevních křižníků brzy po Britech. Bylo pro ně asi štěstím, že stavbu svého prototypu Von der Tann zahájili ještě před dokončením Invincible, protože díky tomu se vyhnul přebírání extrémních až katastrofálních znaků této kategorie. Díky turbínovému pohonu Von der Tann v rychlosti neustupoval britské lodi, byl však za cenu nevelkého nárůstu výtlaku a spokojení se s 280mm (namísto 305mm) výzbrojí přiměřeně chráněn pancířem.
Konstrukce byla přehodnocena ještě před spuštěním na vodu. Zvětšení rozměrů obou lodí třídy Moltke dovolilo umístit na zádi ve zvýšené pozici pátou věž. Deset děl bylo nové verze L/50 s vyšší úsťovou rychlostí oproti dělům L/45 na Von der Tannu. Krátká zvýšená přední paluba u Von der Tannu měla za následek umístění kasemat s děly střední ráže velmi nízko. U obou lodí třídy Moltke došlo k nápravě prodloužením zvýšené paluby až za střed lodi, kde se zužovala až k vyčnívající barbetě horní věže.
Britská loď, jak naznačuje rozmístění komínů, potřebovala mnohem více prostoru pro kotle než německá. To ovšem dále zvětšovalo plochu, již bylo nutno chránit. Poměrně vysoký výkon vyžadoval čtyři hřídele a štíhlá záď přinášela potíže s dlouhými hřídeli vnitřních šroubů a potřebu pomocných kýlů u vnějších hřídelí. Kormidlo mohlo být jen ve střední čáře, proto bylo za ním ještě malé pomocné kormidlo.
U Skagerraku byl Moltke zasažen čtyřmi 381 mm a jedním 343mm granátem. Dva z nich zadržel hlavní pancéřový pás a jeden plná uhelná komora. Ten způsobil v jednom ze skladišť požár, který se však nerozšířil.

Moltke-foto a techn. údaje

27. prosince 2008 v 18:44 | peter |  SMS Moltke



TTD třídy Moltke:


Výtlak, standartní ................22 800 t

Výtlak, plný...........................25 200 t

Celková délka ......................186,5 m

šířka .....................................29,5 m

Konstrukční ponor ................9,0 m

Osádka ................................1150




Lodě ve třídě: Geoben, Moltke
Dokončeny 1911-1912



Výzbroj:

10x280mm děla

12x150mm děla

12x88mm děla

4x500mm torpédomety





Pohon:

Parní turbíny 52 000 k (28 800 KW)

4 hřídele

25,5 uzlů


Pancéřování:

Pás na bocích .............................až 27 cm

Paluba ........................................až 5 cm

Dělové věže ...............................až 25 cm

Barbety.......................................až 25 cm

Konig-článek

14. prosince 2008 v 19:24 | peter |  SMS König

SMS Konig



Národnost: Německo
Kategorie: Bitevní loď
Třída: Konig




V letech 1909-1910 zahájili Britové stavbu čtyř lodí třídy Orion, jejichž deset děl hlavní ráže bylo rozmístěno racionálním způsobem po dvou věžích stupňovitě na přídi a zádi a jednou věží uprostřed v ose lodi. Přestože všech pět věží bylo ve střední čáře, vyžadovaly jen o málo větší délku lodi, protože hlavně výše umístěných věží v pozicích ,,B" a ,,X" mohly přesahovat nižší věže,,A" a ,,Y". Výhodou tohoto uspořádání (tento zlepšovák se oblevil na lodích třídy Delaware v roce 1907) byly podstatně rozšířené palebné sektory na bocích (poklesl však počet hlavní teoreticky použitelných ke střelbě při pronásledování) a menší plocha potřebné pancéřové
ochrany.
Čtyři lodě třídy Konig z let 1911-12 následovaly tento příklad, když se zavedením kompaktnějšího pohonu plynovými turbínami bylo možné volněji disponovat prostorem. Lodě bez překážejících barbet bočních věží mohly mít dvojité protitorpédové přepážky na obou stranách střední sekce. Vnitřní přepážka měla tloušťku 4 cm. Protože normou již bylo spalování nafty, mohly být takto vzniklé prostory ponechány volné nebo využity pro skladiště. Tyto hluboké prostory, poskytující 4,5metrový polštář proti výbuchu torpéda, mohly vzniknout rovněž jen díky turbínovému pohonu a kompaktním trubkovým kotlům.
Vyvýjený výkon dokázaly ještě zvládnout tři lodní šrouby, prostřední hřídel, původně určený k dieselovému pohonu, musel také dostat parní turbínu kvůli přetrvávající nedostupnosti velké dieselové pohonné jednotky.
U Skagerraku byly lodě třídy Konig v jednom kritickém okamžiku na konci německé řady s celým Velkým loďstvem v patách. Zatímco Kronprinz vyvázl nepoškozen, tři sesterské lodě utrpěly celkem 23 zásahů těžkými 381 mm, 343mm a 305mm granáty. Pežily díky ouběhu dobé konstrukce a sklonu britských granátů tříštit se při nárazu na pancíř nebo předčasně vybuchnout při průniku pancířem. Všechny tři se vrátily do služby po 6-7týdenní opravě.


Konig-foto a techn. údaje

14. prosince 2008 v 19:24 | peter |  SMS König


TTD třídy Konig:




Výtlak, standartní ................25 595 t

Výtlak, plný...........................28 380 t

Celková délka ......................175,4 m

šířka .....................................29,5 m

Konstrukční ponor ................9,1 m

Osádka ................................1140



Lodě ve třídě: Grosser Kurfurst, Konig,
Kronprinz (později Kronprinz Wilhelm), Markgraf
Dokončeny 1914




Výzbroj:

10x305mm děla

14x150mm děla

6x88mm děla

5x500mm torpédomety






Pohon:

Parní turbíny 31 000 k (23 100 KW)

3 hřídele

21 uzlů



Pancéřování:

Pás na bocích .............................až 35 cm

Přepážky.....................................až 20 cm

Paluba ........................................až 6 cm

Dělové věže ...............................až 30 cm

Barbety.......................................až 30 cm

Kaiser-článek

13. prosince 2008 v 19:20 | peter |  SMS Kaiser

SMS Kaiser



Národnost: Německo
Kategorie: Bitevní loď
Třída: Kaiser




Britští a němečtí konstruktéři zavedli stupňovité uspořádání ve stejné době, takže britské lodě třídy Neptune a německé tříd Moltke a Kaiser mohly střílet boční salvu ze všech deseti hlavní. Všechny tři zmíněné třídy používaly šachovnicové rozmístění obou středních věží, takže věž na odvrácené straně měla palebný sektor omezen nástavbami a druhostranou věží. Zatímco u lodí třídy Neptune a Moltke byly střední věže odděleny zadním komínem, u třdy Kaiser byl sektor poněkud rozšířen díky umístění obou věží do mezery uprostřed lodi. To mělo za následek rozdělení kotlů do dvou navzájem značně vzdálených kotelen, jimž odpovídaly charakteristicky rozmístěné kombinace komín/stěžeň, podle nichž byly lodě okamžitě rozpoznatelné. Uspořádání kotelen zvyšovalo schopnost přežití a rozmístění výzbroje dovolilo posunout boční věže ke středu lodi a získat více prostoru pro ochranu.
S větším počtem věží v ose lodi bylo nutno dále zvětšit délku a výtlak a také výkon pro požadovanou 20uzlovou rychlost. Tato třída používala k pohonu parní turbíny, plánované inovace však sahaly mnohem dále. Střední šroub měl být (pouze) u lodi Prinzregent Luitpold poháněn dvoutaktním dieselem o výkonu 12 000 k. Naneštěstí pro tuto loď však tento plán poněkud předběhl možnosti tehdejšího strojírenství, a tak se musela obejít jen se dvěma sadami strojů. Původním záměrem byla samozřejmě možnost ekonoické cestování rychlosti 12 uzlů.
Bylo postaveno celkem pět jednotek, z nich Friedrich der Grosse byl od počátku stavěn jako vlajková loď loďstva.
U Skagerraku vyvázly přes účast v samém dění prakticky nepoškozené, pouze Kaiser byl zasažen. Dva 305mm granáty lodi Agincourt však nezpůsobily mnoho škody. Celá třída byla potopena vlastními osádkami ve Scapa Flow v roce 1919 a všechny lodě byly později vyzvednuty a na místě sešrotovány.

Kaiser-foto a techn. údaje

13. prosince 2008 v 19:20 | peter |  SMS Kaiser
Soubor:SMS Kaiser.jpg


TTD třídy Kaiser:


Výtlak, standartní ................24 530 t

Výtlak, plný...........................26 790 t

Celková délka ......................172,4 m

šířka .....................................29,0 m

Konstrukční ponor ................8,95 m

Osádka ................................1085



Lodě ve třídě: Friedrich der Grosse, Kaiser, Kaiserin, Konig Albert,
Prinzregent Luitpold
Dokončeny 1912-1913



Výzbroj:

10x305mm děla

14x150mm děla

8x88mm děl

5x500mm torpédomety





Pohon:

Parní turbíny 31 000 k (28 100 kw)

3 hřídele

21,5 uzlů



Pancéřování:

Pás na bocích .............................až 35 cm

Přepážky.....................................až 20 cm

Paluba ........................................až 6 cm

Dělové věže ...............................až 30 cm

Barbety.......................................až 30 cm

Von der Tann-článek

10. prosince 2008 v 20:31 | peter |  SMS Von der Tann

SMS Von der Tann


Národnost: Německo
Kategorie: Bitevní loď
Třída: Von der Tann



První německý bitevní křižník Von der Tann byl objednán v rámci programu z let 1907-08 jako odpověď na britskou třídu Invincible. Postavila jej hamburská firma Blohm a Voss, nesl 280mm děla místo britských 305mm a byl podstatně lépe chráněn proti svým budoucím soupeřům. Von der Tann byl také první německou bitevní lodí vybavenou turbínami a při zkouškách dosáhl nejvyšší rychlosti 26,8 uzlu. Jako palivo se sice používalo uhlí, kotle však byly konstruovány pro postřik uhlí mazutem a při takto zvýšeném výkonu 79 000 k mohl dosáhnout až 28 uzlů.
Obě střední věže byly uspořádány do šachovnice a měly mnohem širší palebný sektor než u prvních britských bitevních křižníků.
Jejich uložení umožňovalo náměr 20° a maximální dostřel 20 800 m. Výzbroj střední ráže byla s deseti 150mm děly silnější než slabá 102mm baterie třídy Invincible a kasematy byly chráněny 5cm pancířem. Hlavní pancéřový pás měl tloušťku 25 cm a zužoval se na třináct až deset cm na přídi a deset až osm cm na zádi. Ochranu doplňovala 5cm pancéřová paluba se skloněnými okraji a 2,5cm protitorpédové přepážky. Von der Tann byl jedinou německou bitevní lodí s důstojnickýmikajutami na přídi.
Von der Tann byl za první světové války součástí Hipperovy eskardy bitevních křižníků. Účastnil se známého nájezdu na Scarborough 16. prosince 1914. Na štědrý den se stal první bitevní lodí poškozenou (byť při srážce) v důsledku útoku palubního letounu, když se britské hydroplány řítily těsně nad hladinou Schillig Roads.
Akce u Dogger Bank se nezúčastnil, sehrál však klíčovou roli u Skagerraku.
Potopil HMS Indefatigable v úvodních minutách střetnutí křižníků a setrval na svém stanovišti i poté, co zásahy těžkých granátů a řada poruch vyřadily z činnosti všechna děla hlavní ráže. Von der Tann se připojil k lodi Derfflinger v závěru Scheerovy sestavy, až když Širomořské loďstvo unikalo zpět do Německa.
Po kapitulaci byl potopen vlastní osádkou ve Scapa Flow v červnu 1919. Vrak byl vyzdvižen v roce 1930 a sešrotován v Rosythu.

Von der Tann-foto a techn. údaje

10. prosince 2008 v 20:30 | peter |  SMS Von der Tann
Soubor:SMS von der Tann.jpg
Soubor:SMS von der Tann LOC 16927u.jpg



TTD třídy Von der Tann:

Výtlak, standartní ................19 064 t

Výtlak, plný...........................21 700 t

Celková délka ......................171,7 m

šířka .....................................26,6 m

Konstrukční ponor ................8,1 m

Osádka ................................923



Lodě ve třídě: Von der Tann
Dokončena 1911




Výzbroj:

8x280mm děla

10x150mm děla

16x88mm děl

4x500mm torpédomety





Pohon:

Parasonovy turbíny, 42 000 k

4 hřídele

27 uzlů




Pancéřování:

Pás na bocích .............................25 cm

Paluba ........................................5 cm

Dělové věže ...............................až 23 cm


Kasematy....................................až 15 cm

Velitelská věž..............................až 25 cm

Helgoland-článek

3. prosince 2008 v 21:42 | peter |  SMS Helgoland

SMS Helgoland


Národnost: Německo
Kategorie: Bitevní loď
Třída: Helgoland




Bylo známo, že britské lodě třídy Orion, jejichž stavba měla být zahájena v letech 1909/1910, ponesou jako hlavní výzbroj 343mm děla. Čtyři lodě třídy Helgoland, s jejichž stavbou se započalo v letech 1908/1909, proto v předstihu obdržely silnější děla. Zvýšení ráže bylo z 280 mm na 305 mm, Němci však považovali své dělo za lepší, než jeho britský protějšek větší ráže.
Jeho mnohem vyšší úsťová rachlost mu dávala-pokud se lze spolehnout na soudobé tabulky-o
31 % větší úsťovou energii. Britové dávali přednost spolehlivosti a menšímu opotřebení děla s nižší rychlostí, jehož střela o váze 1250 lb (568 kg) oproti 858 lb (390 kg) měla mnohem větší ničivý účinek.
Němci stále chovali nedůvěru k stupňovitému uspořádání věží hlavní ráže, a tak zopakovali ,,šestiúhelníkové" rozmístění z třídy Nassau. Při větších rozměrech věží 305mm děl to však vyžadovalo zvětšení šířky na 28,5 metru. To byl nárust o šest procent proti třídě Nassau, délka však vzrostla o více než čtrnáct procent. Lepší poměr délky k šířce 5,54:1 poskytl uzel rychlosti navíc při poměrně nevelkém zvýšení výkonu. Bachraté lodě třídy Nassau byly velmi obratné, s malým poloměrem otáčení. Stejně jako ony měly i lodě třídy Helgoland dvojtá kormidla v ose vnějších šroubů a při troše snahy se také dokázaly otáčet rychle. Tři komíny těsně za sebou představovaly charakteristický znak, daný stísněným prostorem kotelny mezi rozměrnými bočními věžemi a jejich muničními skladišti.
Samotná loď Helgoland utrpěla u Skagerraku zásah 381 mm granátem. Ten dopadl těsně nad čárou ponoru před přední věží a rozstříštil se na 15 cm pancéřovém pásu, a přestože nevybuchl, prorazil 1,5metrový otvor a způsobil značnou škodu.


TTD třídy Helgoland:


Výtlak, standartní ................22 570 t

Výtlak, plný...........................24 500 t

Celková délka ......................167,2 m

šířka .....................................28,5 m

Konstrukční ponor ................8,8 m

Osádka ................................1110



Lodě ve třídě: Helgoland, Oldenburg, Ostfriiesland, Thuringen
Dokončeny 1911-1912



Výzbroj:

Dvanáct 305mm děl

čtrnáct 150mm děl

čtrnáct 88 mm děl

Šestnáct 500mm torpédometů


Pohon:

Trojčinné parní stroje

28 000 k (20 900 kw)

Tři hřídele

20 uzlů



Pancéřování:

Pás na bocích .............................až 30 cm

Přepážky.....................................až 30 cm

Paluby ........................................až 5,5 cm

Barbety ......................................až 27 cm

Dělové věže ...............................až 30 cm