Leden 2009

Francesco Caracciolo-článek a techn. údaje

26. ledna 2009 v 18:32 | peter |  Francesco Caracciolo

Francesco Caracciolo



Národnost: Itálie
Kategorie: Bitevní loď
Třída: Francesco Caracciolo



V roce 1913 bylo rozhodnuto postavit novou třídu ,,superdreadnoughtu", která by se vyrovnala rychlým bitevním lodím s 356mm a 381mm děly, jaké v té době stavěly některé cizí loděnice. První projekty předpokládaly 29 000tunovou bitevní loď vyzbrojenou devíti 381mm děly. Konečná podoba konstrukce připomínala britskou třídu Queen Elizabeth. Lodě s hladkou palubou nesly osm 381 mm děl zkonstruovaných u firmy Amstrong, všechna ve dvoudělových věžích ve střední čáře, dvou vpředu a dvou vzadu. Zamýšlená rychlost 28 uzlů by překonala tehdy stavěnou rakousko-uherskou třídu Ersatz Monarch. Toho bylo dosaženo použitím slabší pancéřové ochrany proti posledním bitevním lodím jiných zemí. Čtyři lodě třídy Caracciolo byly objednány v dubnu 1914, o pouhý rok později však Itálie vyhlásila válku a stavba byla brzy zastavena ve prospěch torpédových člunů a torpédoborců, které bylo možno dokončit včas pro bojové akce. Práce na lodi Francesco Caracciolo byly obnoveny v roce 1919, původně s cílem uvolnit skluz, později va naději na její dokončení jako letadlové lodi nebo rychlé zásobovací lodi. Žádný plán však neprošel a trup byl sešrotován v roce 1921.


TTD třídy Francesco Caracciolo:



Výtlak, standartní ................32 800 t

Výtlak, plný...........................34 000 t

Celková délka ......................212,1 m

šířka .....................................29,6 m

Konstrukční ponor ................9,5 m

Osádka ................................neznámo


Lodě ve třídě: Cristoforo Colombo, Francesco Caracciolo, Francesco Morosini, Marcantonio
Colonna



Výzbroj:

8x381mm děla

12x152mm nebo 120 mm děla

12x40mm děla



Pohon:

4 Parasonovy turbíny, 105 000k při umělém tahu

4 hřídele

28 uzlů



Pancéřování:

Pás na bocích ............................. až 30 cm

Dělové věže ............................... 40 cm

Barbety....................................... 30 cm

kasematy.................................... 15 cm

Paluby ........................................ 3,5 cm

Velitelská věž .............................36 cm

Hlasujte!!

25. ledna 2009 v 21:21 | peter
Hlasujte!!

Dante Alighieri-článek a techn. údaje

23. ledna 2009 v 15:50 | peter |  Dante Alighieri

Dante Alighieri



Národnost: Itálie
Kategorie: Bitevní loď
Třída: Dante Alighieri



V roce 1909 italský parlament ukončil čtyřleté moratorium na stavbu bitevních lodí a umožnil italskému námořnictvu zahájit stavbu prvního dreadnoughtu. Dante Alighieri byl první bitevní lodí, která měla nést hlavní výzbroj v trojdělových věžích. Cuniberti nedůvěřoval stupňovitému uspořádání, takže čtyři věže byly ve střední čáře: jedna na zvýšené přední palubě, dvě uprostřed mezi dvěma páry komínů a jedna na zádi. Palebné sektory byly velmi široké, přestože uspořádání věží propůjčovalo lodím dosti podivný vzhled. Rozmístění věží diktovalo všechno ostatní, takže turbíny byly uloženy mezi oběma středními věžemi a kotle ve dvou skupinách, jedna za přední věží a druhá zadní věží.
Výzbroj střední ráže 120 mm byla rozdělena do dvou šestidělových baterií v kasematech na obou bocích, osm děl však bylo umístěno v pancéřovaných dvoudělových věžích po obou stranách krajních 305mm věží. Děla v kasematech se na širém moři obtížně obsluhovala, jak už bylo v té době běžné. Použití dvoudělových věží pro výzbroj střední ráže však předběhlo svou dobu.
Hodně se hovořilo o rychlosti této lodi, oficiálně udávané na 23 uzlů, a často je popisována jako nejrychlejší bitevní loď světa v době svého dokončení. Při zkouškách dosáhla 24,2 uzlu při výkonu 35 000 k. Přežila první světovou válku, její jedinou skutečnou bojovou akcí však bylo bombardování Durazza v roce 1918. Vroce 1928 šla do šrotu.



TTD třídy Dante Alighieri:



Výtlak, standartní ................19 500 t

Výtlak, plný...........................21 800 t

Celková délka ......................168,1 m

šířka .....................................6,59 m

Konstrukční ponor ................9,7 m

Osádka ................................970




Lodě ve třídě: Dante Alighieri



Výzbroj:

12x305mm děla

20x120mm děla

16x7mm děla

3x450mm torpédomety




Pohon:

Tři Parasonovy turbíny, 32 000 k

4 hřídele

23 uzlů




Pancéřování:

Pás na bocích .............................až 25 cm

Paluby ........................................až 3 cm

Dělové věže ...............................25 cm

Věže středních děl a kasematy...10 cm

Velitelská věž .............................33 cm

Regina Elena-člnek a techn. údaje

22. ledna 2009 v 17:30 | peter |  Regina Elena

Regina Elena



Národnost: Itálie
Kategorie: Bitevní loď
Třída: Regina Elena




Hlavní konstruktér italského námořnictva Vittorio Cuniberti byl jedním z konstruktérů, jejichž dílo přimělo Brity postavit Dreadnoght. Cunibertiho vlastní plány 17 000tunové bitevní lodi s dvanácti 305mm děly se v jeho zemi nerealizovaly, zato byl přijat jiný z jeho projektů, který poskytl italskému loďstvu jedinečnou třídu rychlých bitevních lodí, přebíhajícím koncepci bitevního křižníku, prosazenou později u Královského námořnictva. Lodě třídy Regina Elena, jejichž stavba byla zahájena v roce 1901, byly poněkud delší než předešlá třída Margherita, ale o půldruhého metru užší. S použitím stejných strojů dosahovaly rychlosti 22 uzlů, byly však chráněny pancéřovým pásem o tloušťce 25 cm.
S 22 uzly byly tyto lodě rychlejší než všechny existující či jen stavěné bitevní lodě té doby a pravděpodobně by dokázaly donutit k boji většinu pancéřových křižníků. Rychlost a pancéřování si však vyžádaly svou cenu: hlavní výzbroj tvořilo ve skutečnosti dvanáct 203mm děl ve dvoudělových věžích, na každém boku tři. Přední a zadní věž obsahovaly po jediném 305mm dělu. Ta sice mohla být užitečná proti unikajícímu nepřátelskému křižníku nebo třeba k odrazení pronásledovatele, dvě děla však nestačila pro přesnou střelbu salvou.
Italská stavba lodí probíhala i nadále v poklidném tempu, dokončení první lodi si vyžádalo šest a půl roku. Druhá dvojice byla dokončena za pět let. To, že stojí na půli cesty mezi rychlými bitevními loděmi a křižníky, ukázaly ještě výrazněji následující italské konstrukce. Po těchto lodích přišly čtyři 10 000tunové 22uzlové lodě, označené v italském loďstvu jako ,,bitevní lodě 2. třídy", považované však všeobecně za pancéřové křižníky. Třídy Psa a San Giorgio nesly shodné čtyři shodné čtyři 254mm děla a osm 190mm děl. Těžko soudit, nakolik reprezentovaly námořní strategii a do jaké míry politickou účelnost. Tyto válečné lodě byly přiměřenou protiváhou soudobých rakousko-uherských ,,bitevních lodí" s hlavní výzbrojí 240mm děl; především však byly mnohem levnější než předdreadnoughty v plné velikosti a financování ,,bitevních lodí druhé třídy" bylo politicky snazší než bitevních lodí jako takových.
Lodě třídy Regina Elena se účastnily války proti Turecku v letech 1911-12 a přežily první světovou válku. Po roce 1918 byly již zastaralé a koncem dvacátých let do šrotu.



TTD třídy Regina Elena:


Výtlak, standartní ................13 774 t

Celková délka ......................144,6 m

šířka .....................................22,4 m

Konstrukční ponor ................7,91 m

Osádka ................................742





Lodě ve třídě: Napoli, Roma, Regina Elena,
Vittorio Emanuele





Výzbroj:

2x305mm děla

12x203mm děla

16x76mm děla

4x450mm torpédomety





Pohon:

Trojčinné parní stroje 19 299 k

2 hřídele

21 uzlů





Pancéřování:

Pás na bocích .............................24 cm

Paluba ........................................14 cm

Dělové věže ...............................až 33 cm

Velitelská věž .............................27 cm

Alexander Veliký- soundtracky ke stažení

19. ledna 2009 v 16:34 | peter |  Alexander Veliký-soundtracky ke stažení



01-vangelis-introduction-ego.mp3-stáhnout

02-vangelis-young_alexander-ego.mp3-stáhnout

03-vangelis-titans-ego.mp3-stáhnout

04-vangelis-the_drums_of_gaugamela-ego.mp3-stáhnout

05-vangelis-one_morning_at_pella-ego.mp3-stáhnout

06-vangelis-roxanes_dance-ego.mp3-stáhnout

07-vangelis-eastern_path-ego.mp3-stáhnout

08-vangelis-gardens_of_delight-ego.mp3-stáhnout

09-vangelis-roxanes_veil-ego.mp3-stáhnout

10-vangelis-bagoas_dance-ego.mp3-stáhnout

11-vangelis-the_charge-ego.mp3-stáhnout

12-vangelis-preparation-ego.mp3-stáhnout
13-vangelis-across_the_mountains-ego.mp3-stáhnout

14-vangelis-chant-ego.mp3-stáhnout
15-vangelis-immortality-ego.mp3-stáhnout

16-vangelis-dream_of_babylon-ego.mp3-stáhnout

17-vangelis-eternal_alexander-ego.mp3-stáhnout
18-vangelis-tender_memories-ego.mp3-stáhnout

Regina Margherita-článek

18. ledna 2009 v 15:51 | peter |  Regina Margherita

Regina Margherita



Národnost: Itálie
Kategorie: Bitevní loď
Třída: Regina Margherita




Dvě bitevní lodě třídy Regina Margherita jsou dokladem převzetí téměř všeobecně platného standardu bitevní lodě na přelomu století. Jejich stavba byla zahájena v letech 1898 a 1899 a byly vyzbrojeny čtyřmi 305mm děly L/40 ve dvou věžích. Dvě předchozí italské bitevní lodě byly vyzbrojeny zastaralými 254mm děly a tři lodě třídy Re Umberto, dokončené v dvadesátých letech, nesly letech, nesly pomalu a nepřesně střílející 330mm děla L/30 v otevřených barbetách. Podle původních plánů měly mít lodě stejnou výzbroj jako pozdější třída Reina Elena: dvě 305mm ,,stíhací" děla a hlavní výzbroj dvanácti 203mm děl. Po smrti admirála Brina však byla přijata konvenčnější výzbroj a druhá loď obdželajeho jméno. Lodě třídy Margherita nesly také smíšenou baterii čtyř 203mm a dvanácti 152mm děl při poměrně skromném výtlaku. Jejich trojčinné parní stroje poskytovaly 21 000 k pro rychlost těsně nad hranicí 20 uzlů. Impozantní výzbroj a slušná rychlost byly vykoupeny za cenu za cenu ochrany: pancéřový pás (z oceli Terni Harvey, nikoliv cementované Kruppovy) měl tloušťku pouze 15 cm na životně důležitých místech a zužoval se na 5 cm k oběma koncům.
Pokud by byly rychle dokončny, vyšly by tyto lodě dobře ze srovnání s bitevními loděmi zařazovanými do soupeřícího rakouského nebo francouzského loďstva na počátku tohoto století. Trvalo však tři roky, než byly spuštěny na vodu, a další tři až k jejich dokončení. Bendetto Brin, jehož stavba byla zahájena v lednu 1899, byl zařazen do služby teprve na podzim 1905. Celá generace lepších bitevních lodí byla už v té době na vodě a jen měsíce dělily Dreadnought od spuštění.
Obě lodě byly potopeny v první světové válce. Bendetto Brin vylétl do povětří v Brindisi v září 1915 po rakousko-uherské záškod-nické akci; zahynulo přes 450 mužů. Regina Margherita najela v prosinci 1916 na miny položené německou ponorkou UC-14.

Regina Margherita-foto a techn. údaje

18. ledna 2009 v 15:21 | peter |  Regina Margherita



TTD třídy Regina Margherita:



Výtlak, standartní ................13 215 t

Celková délka ......................138,65 m

šířka .....................................23,84 m

Konstrukční ponor ................8,81 m

Osádka ................................812



Lodě ve třídě: Benedetto Brin, Regina Margherita




Výzbroj:

4x305mm děla

4x203mm děla

12x152mm děla

20x76mm děla

4x450mm torpédomety



Pohon:

Trojčinné parní stroje 21 790 k

2 hřídele

20 uzlů



Pancéřování:

Pás na bocích ............................. 15 cm

(ocel Terni Harvey)

Paluba ........................................ 8 cm

Dělové věže ............................... 20 cm

Střední děla................................ 15 cm

Italské bitevní lodě 1900-1945

11. ledna 2009 v 14:34 | peter |  Italské bitevní lodě 1900-1945
Italské námořnictvo mělo pověst novátora: přišlo jako první s trojdělovými věžemi, ,,rychlými bitevními loděmi" třídy Regina Elena, prvními celokovovými loděmi (San Marco neměl vůbec žádné dřevěné příslušenství) a elektrickým ovládáním děl. Naneštěstí neměla vynalézavost italských inženýrů podporu italských politiků ani průmyslu. Tempo stavby v italských loděnicích bylo krajně pomalé, takže obracelo mnoho dobrých nápadů vniveč a způsobovalo, že některé lodě byly ve chvíli zařazení do služby již na hranici zastaralosti.
Například ačkoliv trojdělové věže byly poprvé vyprojektovány v Itálii, první dokončená válečná loď s trojdělovými náležela tradičnímu nepříteli, Rakousko-Uhersku. Stavba Viribus Unitis byla zahájena až po Dante Alighieri, byla však dokončena dříve. Italské námořnictvo se neúčastnilo bojů od pohromy v roce 1866, kdy Rakušané dosáhli dramatického vítězství u Visu.