Únor 2009

IJN Kašima

26. února 2009 v 11:52 | peter |  IJN Kašima

IJN Kašima


Země: Japonsko
Kategorie: Bitevní loď
Třída: IJN Kašima



Japonsko nakupovalo bitevní lodě v britských loděnicích i v průběhu rusko-japonské války. Dvě lodě třídy Kašima následovaly trend k silnější výzbroji střední ráže, nasazený třídou King Edward VII. Zatímco Britové doplnili hlavní výzbroj čtyř 305mm děl čtyřmi 234mm děly, Japonci se rozhodli pro čtyři 254mm děla. Baterii 152mm děl rozšířili z deseti na dvanáct hlavní, vyšší váhu kompenzovalo poněkud slabší pancéřování. Lodě třídy Kašima byly po všech stránkách vyvrcholením konstrukcí předdreadnoughtů. Děla bylo možno nabíjet při jakěmkoliv odměru a ovládat je elektricky nebo hydraulicky, a dokonce i ručně. Při osmihodinové plavbě plnou parou na zkouškách dosáhla Kašima rychlosti 19 uzlů a Katori 20,2 uzlu. Obě sloužily v první světové válce a ve dvacátých letech šly do šrotu.




TTD třídy Kašima:


Výtlak, standartní ................15 950 t

Výtlak, plný...........................16 663 t
Celková délka ......................139,08 m

šířka .....................................23,77 m

Konstrukční ponor ................8,23 m

Osádka ................................980


Lodě ve třídě: Kašima, Katori



Výzbroj:


4x305mm děla

4x254mm děla

12x152mm děla

14x76mm děla

5x457mm torpédomety




Pohon:

trojčinné parní stroje, 15 600 k

2 hřídele

18,5 uzlů


Pancéřování:

Pás na bocích ............................. 23 cm

Dělové věže................................ 23 cm

Věže 254 mm děl........................ 20 cm

Barbety ...................................... 13-30 cm

Velitelská věž ............................. 23 cm

IJN Šikišima

26. února 2009 v 11:08 | peter |  IJN Šikišima

IJN Šikišima


Země: Japonsko
Kategorie: Bitevní loď
Třída: IJN Šikišima




V roce 1896 vyhlásila japonská vláda ambiciozní desetiletý plán námořní expanze, který měl poskytnout císařskému námořnictu k jeho křižníkům a torpédovým člunům silnou eskadru bitevních lodí. Zatímco se rozšiřovaly japonské loděnice, byly dvě lodě třídy Šikišima objednány v Británii.
Projektoval je G. C. Macrow a jejich konstrukce vycházela z třídy Majestic zavedené v Královském námořnictvu. Byly vyzbrojeny jako předchozí třída Fudži a jejich stroje byly rovněž podobné. Zajímavou novinkou bylo rozdělení na 261 vodotěsných oddílů a zdvojené dno ve střední části. Ochranu zlepšovala i vypouklá pancéřová paluba, poprvé použitá u Renown: začínala u dolního okraje pancéřového pásu a stoupala šikmo vzhůru, místo aby navazovala vodorovně na horní okraj pásu. To poskytovalo lepší ochranu proti šikmo dopadajícím střelám, které musely probít boční pás i palubu, aby pronikly do strojoven a muničních skladišť.
Šikišima se účastnila blokády Port Arthuru v roce 1904 a bojovala v bitvách ve Žlutém moři a u Cušimy. V roce 1921 byla překlasifikována na loď pobřežní obrany a o dva roky později byla sejmuta výzbroj i stroje. Jako cvičná loď přežila do konce druhé světové války, kdy byla
sešrotována.
Hecasue postavila firma Armstrong Whitworth v Elsvicku a dokončila ji v roce 1901. Byla součástí součástí bitevní eskadry, která 15. května 1904 vjela u Port Arthuru do minového pole. Stejně jako druhá poškozená loď Jašima byla i Hacuse vzata na lano, najela však na druhou minu, která způsobila výbuch muničního skladiště.
Asahi se od sesterských lodí lišila tím, že měla jen dva komíny. Uvnitř byla rozdělena až na 288 vodotěsných oddílů. Cestou do Japonska byla v Tichomoří lechce poškozena při najetí na mělčinu a zúčastnila se rusko-japonské války. Přežila závažné poškození minou v říjnu 1904, byla však opravena včas a bojovala u Cušimy. Po první světové válce byla využívána jako cvičná loď a v roce 1938 byla přestavěna na dílenskou loď o rychlosti asi 12 uzlů. V květnu 1942 ji u vietnamských břehů torpédovala a potopila americká ponorka Salmon.


TTD třídy Šikišima:



Výtlak, standartní ................14 850 t

Výtlak, plný...........................15 453 t
Celková délka ......................133,5 m

šířka .....................................23 m

Konstrukční ponor ................8,38 m

Osádka ................................836


Lodě ve třídě: Hacuse, Šikišima, Asahi


Výzbroj:


4x305 mm děla

14x152 mm děla

20x76 mm děla

6x47mm děla

5x457 mm torpédomety


Pohon:

trojčinné parní stroje, 14 500 k

2 hřídele

18 uzlů



Pancéřování: (Harveyova niklová ocel)

Pás na bocích ............................. 23 cm

Horní pás.................................... 15 cm

Paluba ........................................ až 10 cm

Barbety ...................................... až 36 cm

Kasematy ................................... až 15 cm

Velitelská věž ............................. až 36 cm

Můj blog slaví první narozeniny!!

26. února 2009 v 9:56 | peter

Můj blog slaví první narozeniny!!


Už uplynul rok co byl blog Lodě 20. století založen

IJN Jašima

24. února 2009 v 14:33 | peter |  IJN Jašima

IJN Jašima

Země: Japonsko
Kategorie: Bitevní loď
Třída: IJN Fudži
Jašima byla bitevní loď typu predreadnought japonského Císařského námořnictva. Společně se sesterskou lodí Fudži náležela k třídě Fudži. Byla jednou z šesti japonských bitevních lodí (Šikišima, Jašima, Hacuse, Fudži, Asahi a Mikasa), které tvořily hlavní námořní údernou sílu Japonska v rusko-japonské válce v letech 1904-1905. Kariéra Jašimy byla velmi krátká.

Historie

Jašima a její sesterská loď Fudži byly první dvě japonské bitevní lodě. Protože samo Japonsko ještě nebylo schopno stavět velké, moderní válečné lodě, byla Jašima objednána v roce 1894 v britských loděnicích Armstrong Whitworth.
Jašima byla dodána v roce 1897 a po vypuknutí rusko-japonské války spadala pod velení kontradmirála Našiba Tokiokiho.
14. května 1904 admirál Našiba vyplul na moře s bitevními loděmi Hacuse (vlajková loď), Šikišima a Jašima, křižníkem Kasagi a kurýrním plavidlem Tacuta, aby pomohl japonským silám při blokádě přístavu Port Arthur. Ráno 15. května dorazila eskadra na vzdálenost 15 mil od Port Arthuru. Zde Našiba nařídil křižovat severovýchodním směrem před vjezdem do přístavu. Tento kurs ho ale zavedl přímo do minového pole, které zde položila ruská minonoska Amur. Minové pole leželo dále od přístavu, než jak jeho polohu naplánoval velící ruský admirál Vitgeft, protože kapitán Amuru jeho rozkaz neuposlechl. Téměř současně bitevní lodě Hacuse a Jašima narazily na miny a Hacuse se okamžitě potopila přímo před zraky přihlížejících Rusů. Jašima se na hladině udržela ještě několik hodin, a tak se dokázala vzdálit z dohledu Port Arthuru, než se také potopila. Ztráta Jašimy byla více než rok japonským námořnictvem před veřejností utajována. Šlo o jednu z největších námořních ztrát, kterou Japonsko v této válce utrpělo - během jednoho okamžiku přišlo o třetinu svých nejmocnějších lodí.

zdroj: cs.wikipedia.org

Jašima-foto a techn. údaje

24. února 2009 v 14:26 | peter |  IJN Jašima



TTD lodi Jašima
Výtlak:12 320 t
Délka:126 m
Šířka:22,3 m
Ponor:8,1 m
Pohon:2 motory, 2 hřídele
13 500 shp
Palivouhlí, 1 200 tun
Rychlost:18,5 uzlů (34 km/h)
Dosah:10 000 námořních mil při 10 uzlech
(18 500 km při 18 km/h)
Posádka:741
Pancíř356 mm na dělových věžích
457 mm pancéřová obšívka
64 mm paluba
457 mm velitelská věž
Výzbroj:4 × 305 mm
10 × 152 mm
16 × 12lbr
4 × 2,5lbr
5 torpédometů

IJN Fudži

24. února 2009 v 14:14 | peter |  IJN Fudži

IJN Fudži


Země: Japonsko
Kategorie: Bitevní loď
Třída: IJN Fudži



Když Čína získala v roce 1885 dvě dvě bitevní lodě německé výroby, trumfovalo japonské námořnictvo dvěma daleko lepšími předdreadnoughty z Británie, vycházejícími z konstrukce třídy Royal Sovereign. Japonsko se ovšem zbavilo čínské ,,hrozby" ještě před spuštěním obou lodí třídy Fudži na vodu: jednu z čínských lodí potopily torpédové čluny, druhá padla do zajetí. Stavba lodí Jašima a Fudži byla zahájena v loděnicích Armstrong Whitworth, resp. Thames Iron Works v roce 1894, v roce 1896 byly spuštěny na vodu a v roce 1897 zařazeny do výzbroje. Je velmi poučné porovnat tyto doby s výkony tehdejších francouzských a italských loděnic.
Japonci zvolili jako hlavní výzbroj 305mm dělo L/40 firmy Armstrong: byla to výkonnější zbraň než 343mm dělo s nižší sťovou rychlostí, použité u třídy Royal Sovereign. Výzbroj střední ráže se skládala z deseti 152mm děl, čtyř v kasematech a šesti za ochrannými štíty na horní palubě. Jedna 457mm torpédová roura byla v přídi, další čtyři pod čarou ponoru na úrovni dělových věží. Ty nebylo možno použít při rychlosti přesahující 14 uzlů. Výzbroj proti torpédovkám tvořila původně 47mm děla, ta však byla v roce 1901 nahrazena děly ráže 76 mm, s výjimkou čtyř, umístěných na plošinách stěžňů.
Jašima byla jednou z prvních obětí rusko-japonské války, když 15. května 1904 najela u Port Arthuru na minu. Japonci se pokusili dopravit ji zpět do Saseba, při vlečení se však převrátila. Fudži se zůčastnila bitvy u Cušimy a bojovala v první světové válce. Ve dvacátých letech byla odzbrojena a sloužila jako cvičná loď, v červenci 1945 byla potopena při náletu a v roce 1948 rozebrána do šrotu.

Fudži-foto a techn. údaje

24. února 2009 v 11:43 | peter |  IJN Fudži



TTD třídy Fudži:


Výtlak, standartní ................12 320 t

Výtlak, plný...........................12 533 t

Celková délka ......................125,5 m

šířka .....................................22,4 m

Konstrukční ponor ................8 m

Osádka ................................637


Lodě ve třídě: Fudži, Jašima


Výzbroj:


4x305 mm děla

14x152 mm děla

20x76 mm děla

4x47mm děla

5x457 mm torpédomety


Pohon:

trojčinné parní stroje, 14 500 k

2 hřídele

18 uzlů


Pancéřování: (vrstevný pancíř)

Pás na bocích ............................. 46 cm

Paluba ........................................ 6 cm

Barbety ......................................23-36 cm

Kasematy až...............................15 cm

Velitelská věž ............................. 36 cm

Císařské japonské námořnictvo

24. února 2009 v 10:46 | peter |  Císařské japonské námořnictvo

Císařské japonské námořnictvo






O dva roky dříve, než Německo zahájilo svůj zpupný námořní program z roku 1898, tuto výzvu britské nadvládě na moři, která nakonec vedla k první světové válce, začaly závody ve zbrojení na Dálném východě. V roce 1896 vyhlásilo Japonsko desetiletý program rozšíření loďstva, který měl omezit ruský vliv v Číně a Koreji. Rusko (s podporou Francie) neuznávalo důsledky japonského vítězství nad Čínou v roce 1895 a Port Arthur se přeměnil v ruskou námořní základnu, schopnou ovládat Žluté moře.
Samotné Japonsko se změnilo ze středověkého státu v moderní průmyslovou mocnost v průběhu pouhých čtyř desetiletí. V sedmdesátých letech pozvalo britské námořní poradce. Kdo by už lépe poradil nově vznikajícímu loďstvu než první námořní mocnost světa? V roce 1902 podepsala Británie se svým nově nalezeným přítelem smlouvu o vzájemné pomoci, která umožnila soustředit více britských jednotek v evropských vodách, aby zde čelily ohrožení ze strany Německa. Základ loďstva, s nímž Japonsko v letech 1904-05 porazilo Rusko, tvořilo šest bitevních lodí a devět pancéřových křižníků. Všechny bitevní lodě a pět křižníků byly postaveny v Británii.

Conte di Cavour

8. února 2009 v 20:24 | peter |  Conte di Cavour

Conte di Cavour



Národnost: Itálie
Kategorie: Bitevní loď
Třída: Conte di Cavour




Tři dreadnoughty třídy Cavour, jejichž stavba byla zahájena v roce 1910, měly neobvyklý počet třinácti velkých děl. I po překonání nedůvěry k stupňovitému uspořádání věží, která ovlivnila konstrukci Dante Alighieri, se Italové tále zdráhali osadit do vyvýšení postavení trojdělové věže. Takže Cavoury obdržely trojdělovou věž v pozici ,,A" a ,,y" a nad každou byla výše umístěná dvoudělová věž. Pátá trojdělová věž byla pak uprostřed lodi. Neopakovalo se už rozmístění části děl střední ráže ve věžích jako Dante a 18 děl ráže 120 mm bylo obsazeno v kasematech. Ty však byly o jednu palubu výše, takže umožňovaly střelbu i během plavby na širém moři. Pancéřování se oproti konstrukci třídy Dante nijak nezlepšilo a bylo lehké ve srovnání s posledními bitevními loděmi, zařazovanými do služby u většiny jiných námořnictev. Pomalé tempo stavby v italských loděnicích pak opět vedlo k tomu, že tyto konstrukce z roku 1908 se dočkaly zařazení až v roce 1915. Británie, Japonsko a USA byly v té době s rychlými bitevními loděmi ozbrojenými děly ráže 356 a 381 mm už o celou generaci dále.
Po Conte di cavour a Giulio Cesare následoval Leonardo da Vinci, jediná bitevní loď pojmenovaná po umělci místo obvyklých státníků, vojevůdců či mytologických postav. Tato třetí jednotka se poněkud lišila od sesterských lodí: měla odlišnou konstrukci můstku a čtyři jeřáby byly zavěšeny na opěrných nohách trojnožkového stěžně místo dvou na vlastních stěžních. V srpnu 1916 vylétl Leonardo da Vinci v přístavu Tarent do povětří a potopil se, což se všeobecně považuje za další sabotážní akci rakousko-uherských agentů. Italské námořnictvo však požívalo britské korditové náplně, které zavinily katastrofické nehody, jako byla ztráta bitevní lodi Vanguard. Japonci je používali rovněž, a také ztratili několik válečných lodí při záhadných explozích. Převržená loď byla dopravena do doku, stále kýlem vzhůru, škody však byly tak rozsáhlé, že loď nestála za opravu. Obě sesterské lodě prošly v letech 1933-7 rozsáhlou rekonstrukcí a vynořily se téměř zcela nové lodě. Byly sňaty nástavby, střední věž, stroje a kotle. Na přídi přibyla nová, desetimetrová sekce trupu a nové stroje o trojnásobném výkonu zvýšily rychlost na 28 uzlů. Jejich 305mm děla byla převrtána na ráži 320 mm, takže mohla střílet těžší granát na vzdálenost přes 28 km. Jejich nová siuleta byla mimořádně elegantní a tyto modernizované bitevní lodě poskytly Mussoliniho loďstvu jádro rychlých a mohutných jednotek, schopných ovládnout střední Středomoří. Obě se zapojily do bojů již několik týdnů po vstupu Itálie do války, stáhly se však poté, co HMS Waspite docílila zásahu jedním ze svých 381 mm granátů na extrémní vzdálenost. Cavour byl potopen v Tarentu jediným zásahem 457 mm torpéda, které způsobilo rozměrnou průrvu pod pancéřovým pásem. V roce 1941 byl vyzvednut a v průběhu oprav v Trestu jej v roce 1943 zničily americké bombardéry. Poslední osudy lodi Cesare jsou opředeny tajemstvím. Vzdala se Spojencům v roce 1943, jako válečná kořist připadla Rusku a byla předána v roce 1949. Dostala nové jméno Novorossijsk, stala se součástí Černomořského loďstva a podle dostupných zpráv byla sešrotována nebo potopena v listopadu 1955. Rozporné zprávy naznačují, že buď najela na minu, nebo podlehla vnitřní explozi.

Conte di Cavour-foto a techn. údaje

7. února 2009 v 16:04 | peter |  Conte di Cavour



TTD třídy Conte di Cavour:



Výtlak, standartní ................23 088 t

Výtlak, plný...........................25 086 t

(29 000 t po roce 1937)
Celková délka ......................176,1 m

šířka .....................................28 m

Konstrukční ponor ................9,4 m

Osádka ................................1197



Lodě ve třídě: Conte di Cavour, Giulio Cesare, Leonardo da Vinci



Výzbroj:

(A) Po dokončení:
13x305 mm děla

18x120 mm děla

13x76 mm rychlopalná děla

3x450 mm torpédomety


(B) Po roce 1937:

10x320 mm děla

12x120 mm děla

8x100 mm děla

12x37 mm děla



Pohon:

(A) Po dokončení:

3 Parasonovy turbíny, 31 000 k

4 hřídele

21,5 uzlů


(B) Po roce 1937:

Parní turbíny, 93 000 k

2 hřídele

28 uzlů



Pancéřování:

Pás na bocích ............................. 24 cm

Dělové věže ............................... až 33 cm

Paluba ........................................ 14 cm

Velitelská věž ............................. 27 cm