Duben 2009

Cap Arcona

24. dubna 2009 v 16:26 | peter

Cap Arcona

Národnost: Německo
Kategorie: zaoceánský parník
Třída: Cap Arcona
Cap Arcona byla luxusní německá zaoceánská loď, která byla spuštěna na vodu v květnu roku 1927. Na konci druhé světové války byla potopena po útoku britského letectva dne 3. května 1945 v Lübecké zátoce. Při jejím potopení, které je čtvrtou největší námořní katastrofou v dějinách lidstva, přišlo o život zhruba 4500 lidí, zejména vězňů z koncentačních táborů.
Cap Arcona byla druhou lodí ze série "Cap-". Jednalo se o řadu lodí určených pro kombinovanou přepravu osob a nákladu. Výroba lodi byl zadaná rejdařstvím Hamburg-Südamerikanische Dampschiffahrtsgeselschaft loděnici Blohm & Voss roku 1926. Loď byla spuštěna na vodu 14. května 1927 a do služby uvedena v listopadu stejného roku.
Loď byla projektována pro přepravu maximálně 1434 pasažérů plus náklad na 15 dní trvajících plavbách na trase mezi Hamburgem a Jižní Amerikou. Měla poměrně nízký ponor, vzhledem k nutnosti plaveb v mělkých plavebních hloubkách řeky La Plata. Vnitřní uspořádání bylo přizpůsobeno tropickýcm podmínkám, pro které byla loď určena. Typické byly vzdušné jídelny s vysokým stropem umístěné nikoli pod hlavní palubou, ale na ní. V Německu i v zámoří byla považovaná za nejkrásnější loď své doby.
Během let 1928 a 1929 se na své trase podílela na přepravě 60000 vystěhovalců, které v toto období rejdařství přepravilo. V době světové hospodářské krize a po nástupu nacistů k moci poklesla její rentabilita a proto byla roku 1939 po téměř 100 úpěšných plavbách přeložena do přístavu Gdynia a byla přeměněna na kasárna německého válečného loďstva.
Roku 1940 byla zařazena k jako přepravní loď na Baltském moři. V roce 1944 přepravovala uprchlíky z východního Pruska na západ.

Potopení lodi

V dubnu roku 1945 kotvila loď spolu s nákladní lodí Thielbek v Lübecké zátoce. 26. dubna bylo na tato plavidla naloděno přes 6500 věžňů z koncentračního tábora Neuengamme a přes 400 vězňů, kteří přežili pochod smrti z koncentračního tábora Fürstengrube. Plánem nacistů bylo vyvézt tyto dvě lodě na otevřené moře a tam je s vězni potopit. Dne 3 května však provedlo na obě lodi nálet britské letectvo a obě lodi byly potopeny. Uvádí se sice, že k výbuchu na Cap Arconě došlo uvnitř a že výbuch provedli Němci, ovšem jedná se pouze o nedoložená tvrzení.
Na palubě Cap Arcony se v době potopení nacházelo zhruba 4500 vězňů původem z Belgie, Československa, Dánska, Itálie, Jugoslávie, Finska, Francie, Kanady, Lucemburska, Maďarska, Německa, Norska, Polska, Rumunska, Řecka , Sovětského svazu, Španělska, Švýcarska a USA, 400 vojáků a 10 členů posádky. Přežilo pouze asi 400 lidí. Potopení Cap Arcony je čtvrtou největší námořní katastrofou v dějinách lidstva.

zdroj: cs.wikipedia.org

Cap Arcona-foto

24. dubna 2009 v 16:26 | peter








SS Nomadic

24. dubna 2009 v 15:31 | peter |  SS Nomadic

SS Nomadic

Země: Velká Británie
Kategorie: Pomocná loď
Třída: SS Nomadic
SS Nomadic je parník společnosti White Star Line, který byl spuštěn na vodu 25. dubna 1911 v Belfastu. Byl postaven jako pomocná loď pro luxusní plavidla RMS Olympic a RMS Titanic a je posledním existujícím parníkem rejdařství.
Kýl Nomadicu byl položen v loděnicích Harland and Wolff v Belfastu roku 1910. 25. dubna 1911 byl spuštěn na vodu a 27. května předán rejdařství White Star Line. Parník byl 67 metrů (220 stop) dlouhý a 11,3 metrů (37 stop) široký, s hrubým výtlakem 1 273 tun. Byl vybaven dvěma trojlistými lodními šrouby, které zajišťovaly maximální rychlost 12 uzlů. Spolu se sesterskou SS Traffic byly používány jako zásobovací lodě, které přepravovaly pasažéry a náklad z přístavu v Cherbourgu na luxusní Olympic a Titanic kotvící nedaleko na moři (samotné byly tak obrovské, že by se do přístavu nevešly). Zatímco Traffic ale sloužil třetí třídě, Nomadic byl vybaven luxusnějšími interiéry odpovídajícími lodním lístkům pro první a druhou třídu. Po jeho palubách se prošlo mnoho osob, které po zkáze Titaniku vešly do dějin, včetně nepotopitelné Molly Brownové, manželů Duff-Gordonových nebo Benjamina Guggenheima, který se rozhodl zemřít jako gentleman, ve svých nejlepších šatech.
Během první světové války byl Nomadic používán k přepravě amerických jednotek v Brestu. V roce 1927 byl prodán společnosti Compagnie Cherbourghoise de Transbordement a posléze v roce 1934 přešel do rukou Société Cherbourghoise de Remorquage et de Sauvetage. Během druhé světové války pod jménem Ingenieur Minard opět posloužil jako vojenská loď. Po skončení války se vrátil ke svému původnímu poslání, tedy coby zásobovací loď společnosti Cunard White Star (White Star Line a její sok Cunard Line se v roce 1934 sloučily), a to plnil dlouhé roky až do listopadu 1968. Sloužil mimo jiné proslulým parníkům Queen Mary a Queen Elizabeth. V roce 1974 Nomadic přešel do osobního vlastnictví a jeho nový majitel jej změnil na plovoucí restauraci na řece Seině v Paříži, přímo naproti Eiffelově věži. Po uzavření restaurace zde opuštěný parník po určitý čas pomalu chátral, a to až do roku 2003, kdy byl přemístěn do přístavu v Le Havru.
Záchrana Nomadicu
Společnost spravující technické památky Belfastu (Belfast Industrial Heritage - BIH) a nezisková organizace v Severním Irsku rozvinuly snahu o jeho záchranu. 26. ledna 2006 tak byl, díky úsilí představitelů výše zmíněných sdružení, SS Nomadic v aukci prodán vládě Severního Irska, konkrétně ministerstvu kulturního rozvoje (department for social development) za 171 320 liber (vyvolávací cena byla 165 000 liber). SS Nomadic tedy opustil Le Havre, aby se po dlouhých desetiletích v červnu roku 2006 konečně vrátil do svého rodného domova v Belfastu. Loď zde byla vřele přivítána ministrem kulturního rozvoje Davidem Hansonem, zástupcem města Belfast Ruth Pattersonovou i širokou veřejností. Protože Nomadic během let, kdy sloužil jako restaurace, přišel o vlastní technické vybavení, jeho transport zajistila společnost Anchor Marine Transportation Limited. Studie provedené městem Belfast odhadly předběžné náklady na rekonstrukci Nomadicu na 7 milionů liber. Komise belfastského přístavu (Belfast Harbour Commissioners) vyslovila souhlas s dočasným zakotvením lodi. Současně byla zřízena nadační sbírka. Nyní, když je Nomadic registrován na seznamu historických plavidel Spojeného království (United Kingdom's National Register of Historic Vessels), může projekt na jeho obnovu zažádat o grant, který by velkou měrou přispěl k současné částce 60 000 liber z veřejné sbírky a 100 000 liber získaných od magistrátu Belfastu. Veřejnost zároveň založila oficiální společnost na záchranu Nomadicu (Nomadic Preservation Society).

zdroj: cs.wikipedia.org

Nomadic-foto a techn. údaje

24. dubna 2009 v 15:30 | peter |  SS Nomadic


Technicko-taktická data:

Tonáž: 1.273T

Výtlak: 1273 GT (hrubý výtlak)

Délka: 67 m

Šířka: 11 m

Ponor: 12.5ft

Pohon: 2 dvojexpanzní parní stroje
2 trojlisté lodní šrouby

Rychlost: 12 uzlů

Posádka: 14

RMS Queen Mary

23. dubna 2009 v 19:30 | peter |  RMS Queen Mary
RMS Queen Mary
Země: Velká Británie
Kategorie: Zaoceánský parník
Třída: RMS Queen Mary






RMS Queen Mary byl zaoceánský parník, který patřil spojeným společtnostem pod názvem Cunard White Star Line (spojeny v roce 1934) a v provozu byl od roku 1936 až do roku 1967.
V té době patřila Queen Mary společně se svou sesterskou lodí Queen Elizabeth k nevětším zaoceánským parníkům na světě.
V srpnu 1936 připravila Normandii o Modrou stuhu za nejrychlejší plavbu přes Atlantik v obou směrech. Koncem srpna 1939 byla Queen Mary na cestě z New Yorku do Southamptonu. V té době již visela ve vzduchu hrozba druhé světové války a parník na cestě domů doprovázel bitevní křižník HMS Hood (který v roce 1941 potopila bitevní loď Bismarck).
Parník znovu vyrazil do New Yorku 1. září. Když doplul do cíle, byla Velká Británie opět ve válce. Kapitán tehdy dostal pokyn zůstat s Queen Mary v New Yorku, kde setrvala i Normandie.
V roce 1940 se k dvojici plavidel přidala i Queen Elizabeth. Queen Mary a Queen Elizabeth dostaly šedý kamuflážní nátěr, pro který pak dostali kódové jméno ("šedý duch") a začaly převážet vojáky z New Yorku do Sydney v Austrálii. Obě lodě najednou dokázaly přepravit přes moře 15000 mužů za jednu cestu a díky vysoké rychlosti se staly pro německé ponorkové námořnictvo nepolapitelné. Adolf Hitler osobně vypsal odměnu 250 000 dolarů a Železný válečný kříž veliteli ponorky který je potopí. Jednou byli Němci téměř úspěšní, když čekali na obvyklé trase kudy jezdili, ale na poslední chvíli změnily lodě kurz a opět unikly.
Nejnešťastnější nehoda související s Queen Mary se stala 2. října 1942, kdy parník náhodou potopil jedno z doprovodných plavidel. Bohužel, pro velké nebezpečí napadení německým námořnictvem nemohla ani zpomalit aby mohla pomoci poskytnout pomoc. Při nehodě zemřelo 338 lidí. Ostatním lodím se podařilo zachránit 99 lidí včetně kapitána.
Po válce obě lodě dlouho převážely pasažéry na její původní lince, Queen Elizabeth pak po zavedení letadlové dopravy převážela pasažéry z New Yorku do Nassau. Obě lodě byly prodány a sloužily jako hotel, ale Queen Elizabeth byla vyhodnocená jako nebezpečná z hlediska nebezpečí požáru a tak byla prodána panu C.Y. Tungovi a přejmenována na Seawise University. Po úpravách, jež si vyžádaly na šest milionů dolarů, na ní vypukl za podezřelých okolností požár. Seawise University se 9. ledna 1972 v hongkonském přístavu převrhla a její vrak teď leží poblíž Hong Kongu. Z Queen Mary se stal hotel poblíž Long Beach v Kalifornii.

Queen Mary-videa

23. dubna 2009 v 19:30 | peter |  RMS Queen Mary

Queen Mary-foto a techn. údaje

23. dubna 2009 v 19:29 | peter |  RMS Queen Mary







Tonáž81 237 tun
Výtlak81 961 tun
Délka311 metrů
Šířka36 metrů
Výška55 metrů
Ponor11,9 metrů
Pohon160,000 koňských sil (119 MW) Parsonovy dvojité redukční parní kotly max. 200,000 koňských sil (149 MW) parních kotlů, 3 komíny
Rychlostmax. 32,6 uzlů (60 km/h)
Kapacita
Posádka
2139
1101

IJN Kongo

23. dubna 2009 v 18:37 | peter |  IJN Kongo

IJN Kongo


Země: Japonsko
Kategorie: Bitevní loď
Třída: IJN Kongo


I když už Japonsko dokázalo stavět bitevní lodě ve vlastních loděnicích, pozorně sledovalo vývoj v Británii. Když se Japonsko rozhodlo pro stavbu bitevních křižníků, objednalo prototyp u Vickerse. Projektoval jej sir George Thurston jako upravenou verzi bitevní lodi stavěné pro Turecko (Resssadiye, později zařazená v britském loďstvu jako HMS Erin). Po lodi Kongo následovaly tři další, postavené v Japonsku.
Kongo představoval značný pokrok proti britským bitevním křižníkům třídy Lion jak v pancéřové ochraně, tak v palebné síle. Hlavní pás o tloušťce 20 cm a šířce 3,8 m, sahající od barbety věže ,,A" až k věži ,,Y" i 15cm horní pás zasahující až k přední horní palubě byly vpředu i vzadu uzavřeny přepážkami, takže tvořily ústřední citadelu. Vnitřní prostor byl rozdělen na množství oddílů. Kongo byl první bitevní lodí s hlavní výzbrojí ráže 356 mm. Konstrukce věží a strojů byly lepší než u třídy Lion a jejich vliv je patrný na dalším britském bitevním křižníku Tiger.
V roce 1917 byla Haruna poškozena v jižním Tichomoří na mině, pravděpodobně položen německým korzárem Wolf. Všechny kromě Hiei byly modernizovány koncem dvacátých let, Hiei pak byla v důsledku londýnských dohod z roku 1930 vyřazena z činné služby jako cvičná loď. Spolu se sesterskými loděmi však prošla druhým kolem modernizace ve třicátých letech. Lodě třídy Kongo z ní vyšly jako rychlé bitevní lodě, určené pro rozhodující roli ve válce v Tichomoří. Byly prodlouženy o osm metrů na zádi; počet komínů klesl ze tří na dva; váa pancíře vzrostla ze 6500 tun na více než 10 000 tun a podstatně se zlepšilo vodorovné pancéřování. Přibyly věžovité ,,pagodové" stěžně, torpédomety byly sejmuty a nové stroje a kotle zvýšily rychlost na 30 uzlů. Normální výtlak stoupl na 31 720 tun. Náměr 356mm děl se zvýšil na 43 stupňů.
Všechny čtyři lodě třídy Kongo byly ztraceny v boji. Hiei a Kirišima byly potopeny u Guadalcanalu v listopadu 1942. Kongo potopila americká ponorka Sealion u Tchaj-wanu 21. listopadu 1944. Haruna, přestože obdržela kolem stovky 25mm protiletadlových děl, byla potopena americkými letouny u Kure v červenci 1945.

Titanic slaví 97 let od potopení

15. dubna 2009 v 15:08 | peter |  RMS Titanic
Dnes 15 dubna 2009 zhruba v 2:30 ráno uplynulo 97 let od potopení nejslavnějšího zaoceánskýho parníku TITANIC.

Kongo-foto a techn. údaje

8. dubna 2009 v 14:20 | peter |  IJN Kongo




TTD třídy Kongo:


Po dokončení:


Výtlak, standartní ................27 500 t

Výtlak, plný...........................32 200 t

Celková délka ......................214,58 m

šířka .....................................28,04 m

Konstrukční ponor ................8,38 m

Osádka ................................1221




Výzbroj:


8x356mm děla

16x152mm děla

16x76mm děla
8x533mm torpédomety



Pohon:

4 Parsonsovy turbíny, 64 000 k

4 hřídele

27,5 uzlů




Pancéřování:

Pás na bocích ............................. 20 cm

Paluba......................................... 7 cm

Dělové věže................................ 23 cm

Barbety ...................................... 25 cm

Děla střední ráže ....................... 15 cm

Přepážky ................................... až 23 cm




Po rekonstrukci:

Výtlak, standartní ................31 720 t

Výtlak, plný...........................36 600 t
Celková délka ......................219,61 m

šířka .....................................28,04 m

Konstrukční ponor ................9,72 m

Osádka ................................1437


Lodě ve třídě: Hiei, Haruna, Kirišima, Kongo
Dokončeny 1912-1915




Výzbroj:


8x356mm děla

14x152mm děla

8x127mm děla

4x40mm děla

až 100x25mm děla

(Kongo a Haruna r. 1944)






Pohon:

4 Parsonsovy turbíny, 136 000 k

4 hřídele

30,5 uzlů



Pancéřování:

Pás na bocích ............................. 20 cm

Paluba......................................... 12 cm

Dělové věže................................ 23 cm

Barbety ...................................... 25 cm

Děla střední ráže ....................... 15 cm

Přepážky ................................... až 23 cm

IJN Kavači

7. dubna 2009 v 19:23 | peter |  IJN Kavači

IJN Kavači


Země: Japonsko
Kategorie: Bitevní loď
Třída: IJN Kavači



I když lodě třídy Sacuma se stavěly v Japonsku, většina dílů byla dovezena z Británie. Se dvěma loděmi třídy Seccu učinilo japonské loďařství další krok vpřed. Byly to skutečné dreadnoughty a pouze 20% dílů pocházelo z dovozu. Dvanáct 305mm děl bylo uspořádáno stejně jako u německé třídy Helgoland, tedy dvě věže vpředu a vzadu a dvě na každém boku. Finanční problémy však donutily Japonce použít na těchto lodích dva odlišné vzory 305mm děl. Čtyři boční věže nesly obvyklá 305mm děla L/45 Armstrong vzor 1904, přední a zadní věž však měly hlavně v délce 50 ráží. Dráha střely byla tudíž odlišná, a zřejmě i přesnost na delší vzdálenosti. Tyto lodě musely pravděpodobně střílet střídavě čtyřdělové salvy z bočních a osových věží.
V červenci 1918 se Kavači po výbuchu muničního skladiště potopila v zálivu Tokujama se ztrátou asi 700 mužů. Nebyla jedinou japonskou válečnou lodí ztracenou kvůli nechvalně proslulým nábolkám podle britského vzoru. Seccu dosloužila jako dálkově řízená cílová loď s doplňkovým pancéřováním, odolávajícím 203mm granátům a 30kg cvičným pumám. V červenci 1945 ji v Kure poškodily americké letouny, takže byla nucena najet na mělčinu. V roce 1947 šla do šrotu.

Kavači-foto a techn. údaje

7. dubna 2009 v 18:49 | peter |  IJN Kavači


TTD třídy Kavači:




Výtlak, standartní ................20 823 t

Celková délka ......................160,32 m

šířka .....................................25.68 m

Konstrukční ponor ................8,2 m

Osádka ................................999



Lodě ve třídě: Kavači, Seccu
Dokončeny 1912



Výzbroj:


12x305mm děla

10x152mm děla

8x120mm děla

12x76mm děla
5x457mm torpédomety




Pohon:

2 turbíny Curtis, 25 000k

2 hřídele

20 uzlů




Pancéřování:

Pás na bocích ............................. 30 cm

Paluba......................................... 5 cm

Dělové věže................................ 28 cm

Kasematy................................... 15 cm

Velitelská věž............................. 25 cm

IJN Sacuma

6. dubna 2009 v 20:58 | peter |  IJN Sacuma

IJN Sacuma


Země: Japonsko
Kategorie: Bitevní loď
Třída: IJN Sacuma


Sacuma byla první bitevní lodí postavenou v Japonsku. Její stavba byla zahájena dříve než Dreadnoughtu, a jelikož měla nést dvanáct 305mm děl, byla by dokončena jako první bitevní loď světa s hlavní výzbrojí jediné ráže. Kvůli nedostatku 305mm děl Armstrong vzor 1904 však musela být až na čtyři nahrazena 254m děly. A tak se budoucí bitevní lodě s jednotnou ráží těžkých děl začaly nazývat ,,dreadnoughty", a nikoliv ,,sacumy". Nicméně tato loď, zkonstruovaná a postavená v Japonsku, byla v době svého spuštění na vodu v listopadu 1906 největší válečnou lodí světa.
Původní uspořádání výzbroje mělo zahrnovat dvě dvoudělové 305mm věže vpředu a vzadu a další čtyři 305mm děla na každém boku v jedné dvoudělové a dvou jednodělových věžích. Nakonec byly na každém boku osazeny tři dvoudělové 254mm věže. Dvanáct 120mm rychlopalných děl bylo umístěno jednotlivě v kasematech, jejich použitelnost na moři však byla sporná.
Zatímco Sacuma mněla pohon obvyklým parním strojem, Aki obdržela americké turbíny a dosahovala 20 uzlů. Měla tři komíny proti dvěma u sesterské lodi.
Tyto rychlé předdreadnoughty se v roce 1914 zúčastnily pronásledování německé východoasijské eskadry, admirál von Spee se však rozumně stáhl ze severního Tichomoří, a tak se do bojů nedostaly. Obě byly po první světové válce použity jako terče.

Sacuma-foto a techn. údaje

6. dubna 2009 v 20:58 | peter |  IJN Sacuma



TTD třídy Sacuma:

Výtlak, standartní ................19 372 t

Výtlak, plný...........................19 700 t

Celková délka ......................146,91 m

šířka .....................................25.5 m

Konstrukční ponor ................8,38 m

Osádka ................................887




Lodě ve třídě: Sacuma, Aki
Dokončeny 1911 a 1909







Výzbroj:


4x305mm děla

12x254mm děla

12x120mm děla

4x76mm děla
5x457mm torpédomety





Pohon:

trojčinné parní stroje, 17 300 k

2 hřídele

18,5 uzlů





Pancéřování:

Pás na bocích ............................. 23 cm

Horní pás.................................... 18 cm

Konce pásu................................. až 15 cm

Paluba......................................... 5 cm

Dělové věže................................ až 23 cm

Věže 10"děl................................ 18 cm

Děla střední ráže........................ 13 cm