USS South Dakota

30. května 2012 v 23:15 | peter |  USS South Dakota

USS South Dakota


Země: USA
Kategorie: Bitevní loď
Třída: South dakota


V rozpočtovém roce 1937-38 zahájily Spojené státy stavbu dvojice lodí třídy North Carolina (BB55-6). V souladu se smluvními ustanoveními (jejich stavba byla schválena v roce 1936) měly přímo nahradit lodě BB33-4 a také oficiálně nepřekračovaly limit 35 000 tun výtlaku. Byly vyzbrojeny 406mm děly jako jejich japonské protějšky, což bylo rozumnější než 356mm britské třídy King George V. Jako první z ,,nové generace" amerických bitevních lodí šetřily výtlak návratem k ortodoxnějšímu pohonu plynovými turbínami a rozsáhlým použitím svařování.
Stavba čtyř lodí třídy South Dakota (nezaměňovat s dříve zrušenou třídou BB49) byla zahájena v letech 1939-40 a šlo v podstatě o další zdokonalení třídy North Carolina. Americká praxe následovala německou v důrazu na palebnou sílu a odolnost spíše na rychlost. Při stejné šířce se zvětšením ponoru a zkrácením trupu (asi o 15 metrů) zmenšila plocha vyžadující pancéřovou ochranu. Pancíř proto mohl být rozložen účinnější a místy dokonce o něco tlustší, aniž se platilo nárůstem hmotnosti.
Protože však v konstrukci lodí všechno souvisí se vším, musel v tom být samozřejmě háček. Tím byl menší poměr délky k šířce a tím i hydrodynamicky méně výhodný tvar trupu. přestože byl jeho průřez výsledkem četných pokusů, potřebovala tato třída proti svým předchůdcům asi o osm procent vyšší instalovaný výkon, aby přesto zůstala o uzel pomeljší.
Něco z ušetřené váhy přišlo do výkonějších strojů, které byly umístěny velmi kompaktním způsobem, umožňujícím sevřený tvar nástavby a návrat k jedinému komínu. vysoký věžovitý přední stěžeň nesl velmi lehké tyčové nástavce. Novinkou bylo zavěšení 16 mm tlusté protistřepinové přepážky necelý metr pod hlavní palubou s 13 cm tlustým pancířem.
V srpnu 1942, krátce po svém uvedení do služby, se vydala do Tichého oceánu. Ihned se zapojila do kampaně o Guadalcanal. V říjnu 1942 byla její přední dělová věž zasažena japonskou bombou při akci u ostrovů Santa Cruz, kde se důrazně prosadily její protiletecké zbraně. Zůstala na bojišti a krátce poté se nedopatřením srazila s USS Mahan. Opravy byly provedeny na místě, ale zanedlouho byla opět vážně poškozena při japonském pokusu o ofenzívu u Guadalcanalu v noci ze 14. na 15. listopadu. South Dakota byla při střetnutí zasažena palbou japonské bitevní lodi Kirishima a pouze díky zásahu bitevní lodi USS Washington nebyla potopena. Po následujících opravách provedených ve Spojených Státech se South Dakota přesunula do Atlantiku, kde působila spolu s britskou flotilou od února do srpna 1943. Poté se opět vrátila do Pacifiku a zapojila se do akcí u Gilbertových a Marshallových ostrovů. Zde podporovala invazní jednotky při vyloďování od listopadu 1943 do února 1944. Přitom doprovázela svazy - Task Force - letadlových lodí při útocích na japonské síly. V létě 1944 působila v oblasti Marián, kde bombardovala pobřeží ostrovů Saipan a Tinian svými těžkými děly. V bitvě o Filipínské moře v červnu 1944 byla opět zasažena japonskou bombou. Po opravách se na dalších deset měsíců až do konce války v Pacifiku stala doprovodem svazů letadlových lodí, které podnikaly útoky ze Západního Pacifiku podél jihočínských břehů na Japonské ostrovy. V té době také podporovala vylodění invazních jednotek na ostrovy Leyte, Luzon a Iwo Jima. V březnu a dubnu 1945 spolu s ostatními bitevními loděmi bombardovala cíle na ostrově Okinawa. V červenci ostřelovala i samotné japonské ostrovy a byla přítomna v Tokijské zátoce 2. září 1945 při formální kapitulaci Japonska. V roce 1947 byla deaktivována. Byla součástí Rezervní Flotily Spojených Států do října roku 1962, kdy byla prodána do šrotu.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama